děti jsou fakt rozromilý. jedeme autem a na chodníku u silnice sedí kočka. emmička povídá: "jé, kdybysme měli otevřený okýnko, tak k nám mohla skočit !". nela na to: " jó, nebo kdyby na ní někdo šlápnul, byla by mrtvá !"

ta mezera v psaní je strašná. to pořád nemám čas, nebo má lenost dosahuje obludných rozměrů ?

i hloupost má své meze, zejména je-li nudná (vojtěch zamarovský k dílu johna a mortona edgarových, z knihy jejich veličenstva primadiy).

instalátor updatu javy mi napsal: "3 Billion Devices Run Java". konec světa se blíží.

počítač bez windows je jako kakao bez kečupu.

z pyči jsme vzešli a v pyči všichni skončíme.

z kvantové mechaniky vyplívá, že každá událost má nenulovou pravděpodobnost. je tedy možné, že se ráno probudím na marsu, v horké bublinkové koupeli, s jehněčím toastem v jedné a s kozatou marťankou v druhé ruce. to mě naplňuje nadějí.

microsoft je ve své polovičatosti obludně důsledný. jsem zvědavý, jestli se někdy objeví implementace ať už čehokoliv, která bude dotažená do konce.

"Aby se pořád něco urovnávalo, retušovalo, zakrývalo a pokrývalo, aby člověk na cosi dbal a na cosi nedbal, aby klobouk hudl, jak je třeba, aby cukřenka dělala komplimenty vorařům, a voraři farářům, aby v kasárnách ze země vykvétali důstojníci zalívaní celým maršbataliónem a v horách orli aby křídly drželi se skály, aby jim nespadala na hlavu. tak daleko už došla údržba skal…" – asi mi bude chvíli trvat, než mi řezníček opustí hlavu.

ve své knize "strop" pavel řezníček píše: "hraběnky stály jako v transu (nakonec v něm byly) a mýdlo v jejich dlaních vydávalo temné paprsky". no není to nádhera ?